Skořice jsou podhorskou vesnicí s poměrně velkou nadmořskou výškou – 596 metrů. Vzhledem k této nadmořské výšce a umístění obce do sousedství Brdských lesů zde panují poněkud drsnější klimatické podmínky, které se také projevují i vyšší dešťovou a sněhovou srážkovou činností. Vliv na zdejší podnebí mají nepochybně i blízké Padrťské rybníky s vodní plochou o rozloze 182,4 hektarů. Skořice leží při silnici vedoucí z Rokycan přes Padrť a směřující dál, až do obce Buková na jižní straně Brd, poblíže Skořic vede i železnice Rokycany – Mirošov – Nezvěstice. Jižním údolím stéká od Trokavce „Račí potok“, západním údolím, lesem pod hájovnou, až k mlýnu také „Bystrý potok“. Severním údolím pak z pod Dubiny k Dobřívu „Ledný potok“, který vtéká v Dobřívě do „Padrťského potoka“, zvaného „Černý“.
V obci je díky její poloze a těsnému sousedství s poměrně zachovanou přírodou a hustými okolními lesy velmi zdravé prostředí, které je hojně vyhledáváno lidmi z měst k odpočinku, pobytům a rekreacím.
Dominantou obce je barokní kostel zasvěcený sv. Václavu (558 m.n.m.). Jeden z nejstarších kostelů v Čechách, který stojí na návrší v centru obce a je v celém širém okolí viditelný ze všech stran. V jeho sousedství se dále nachází fara a bývalá škola. Do své dnešní podoby byl Skořický kostel přestavěn v roce 1677. V jeho věži byly původně tři zvony, ale za I. sv. války byl jeden odevzdán k roztavení pro vojenské účely, další dva byly zničeny požárem v roce 1939. Noviny ze dne 10. 2. 1939 uvádí, že při této události byla zničena mimo jiné i celá kostelní věž. V roce 1940 dal Skořický rodák, později majitel známé plzeňské nemocnice Dr. Mulač na vlastní náklady opravit požárem poničený kostel včetně oltářů a navíc zakoupil první 420 kg vážící zvon (svatý Václav). Druhý zvon o váze 350 kg (svatý Jan) zakoupil a věnoval Skořicím velkostatkář Dr. Ladislav Feirabend. Třetí, stokilogramový zvon věnovala obci rodina Krátkých ze Štítova za přispění dalších dárců – občanů ze Skořic, Kolvína, Trokavce, Padrtě, Štítova, Vísek, Přední Záběhlé a Myti (zvon nesl jméno Terezička po paní Krátké). Opravy kostela byly dokončeny a vysvěcení nových zvonů se událo ještě v témže roce. I o tyto nové zvony však Skořický kostel přišel v době okupace, kdy sv. Václav a sv. Jan, byly odvezeny do Německa a nejmenší zvon "Terezička", byl ukryt po dobu války rodinou Ludínových v zámecké věži v Mirošově. Od té doby, až do roku 2000 byla věž kostela ve Skořicích bez zvonů. Další požár postihl Skořický kostel v čase druhé světové války. I o jeho další renovaci se zasloužil pan MUDr. Mulač , a tak mohl být kostel pro své věřící znovu slavnostně otevřen. Stalo se tak dne 28. 9. 1945 v den skořické Svatováclavské pouti.
V roce 2000 nechala obec Skořice zhotovit dva nové zvony, jejichž hlas se nyní rozléhá po okolní krajině. Hlas, který zní zásluhou Skořického obecního úřadu, sponzorů a hlavně občanů místních i přespolních, kteří přispěli na pořízení nových zvonů pro svůj kostel uspořádáním veřejné sbírky. Nové zvony byly vysvěceny v kostele sv. Václava ve Skořicích dne 23. 9. 2000.
Projekt „Vybavení SDH JPO III obce Skořice hasičskou technikou“ je spolufinancován Evropskou unií
Registrační číslo projektu: CZ.06.1.23/0.0/0.0/15_017
/0000390